Kdo jsou kytovci ?
Exsituje více než 80 druhů verlyb, delfínů a sviňuch. Všichni patří do řádu kytovců, tedy mezi savce. Obecně známé jsou velké rozdíly ve velikosti, tvaru a funkci kytovců. Kytovci se vyvinuli ze suchozemských tvorů ve velkých říčních systémech, odkud přešli do povrchových pobřežních vod a dále do oblastí širého oceánu i do velkých hloubek. Každoročně získáváme nové překvapivé objevy o jejich životě, společenském chování a prostředí, především díky nově vzniklým technickým prostředkům. Přesto jsou mnohé druhy- a mnohé detaily ze života kytovců- dodnes známy a nepochopeny.
Řád kytovců tvoří skuteční obři živočišné říše, jako je plejtvák obrovský, plejtvák myšok a keporkak, stejně jako velmi společenské druhy delfínů, maličké sviňuchy, arktické vody obývají běluhy, záhadní a nepolapitelní vorvaňovci a mnoho dalších. Všichni jsou teplokrevní, rodí živá mláďata a dýchají vzduch, takže mají mnoho společného se suchozemskými savcivčetně člověka. Dosud se objevují nové neznámé druhy, zejména z málo prozkoumané čeledi vorvaňovců a nové genetické metody umožnily rozdělit dosud známé druhy dva nebo více samostatných systematických jednotek.
Kytovci se přizpůsobili životu ve vodním prostředí, které je poměrně rozlehlejší a na rozdíl od světa, který známe my, trojrozměrné. Jejich prostředí však má i různá omezení. Mnohé druhy vorvaňovcůse objevují nad hlubokomořskými příkopy, kde loví ryby nebo hlavonožce žijící v hlubinách oceánu. Jiní kytovci, hlavně delfíni, využívají mnohem přístupnější zdroje v prostředí definovaném určitými vlastnostmi vody, jako je teplota, chemické složení nebo průhlednost.
Různé podmínky ovlivňují jak jejich kořist, tak kytovce samotné. Existuje těsný vztah mezi rozšířením kytovců a teplotou vody. Některé druhy mění během roku své chování a využívají různá prostředí, např. táhnou na velké vzdálenosti mezi zimními porodnicemi a říjišti v teplých vodách a mezi letními pastvinami, které leží poblíž pólů
