Jdi na obsah Jdi na menu
 


Základní info všeobecně o delfínech


PROČ DELFÍNI A VELRYBY PŘIPOMÍNAJÍ RYBY ? 

            Kytovci mají proudnicový tvar a k pohonu vodními vrstvami používají sou velikou ocastní ploutev, což skutečně připomíná mnoho druhů ryb. Ovšem přes veškeré rybí znaky jsou to savci dýchající vzduch a vázaní na hladinu. Podobný tvar těla u ryb a kytovců je výsledkem kongvergentního vývoje, což je proces, kterým nepříbuzné druhy získávají vzájemnou podobnost následkem přizpůsobení stejnému prostředí, které trva tisíciletí. Voda je mnohem hustší prostředí než vzduch, a proto hladké proudnicové tělo významně snižuje jeho odpor. Přední nohy kytovců se přeměnily v ploutve, které působí součatně jako hydrofoil-plocha zaručující během plavání vztlak a součastně sloužící i jako kormidlo, které pomáhá udržovat ve vodě směr. Jejich velká plochá ocastní ploutev je hlavní pohon, ale pohybuje se nahoru a dolů, na rozdíl od typického pohybu rybí ploutve ze strany na stranu. Odpor vody je při plavání neobyčejně velký a stoupá směrem do hloubky, takže je výhodné na větší vzdálenosti plavat při hladině. Když cestují rychle, některé druhy kytovců využívají malý odpor vzduchu a pravidelně vyskakují z vody.

Kytovci mají silnou vrstvu tuku přímo pod kůží a ta obsahuje celé jejich tělo jako dokonalá izolace. Tento tuk je životně důležitá zásobárna energie a kytovci ji mohou využívat jako plouvoucí samonabíjející baterii. Mnozí živočichové se neustále krmí, aby přežili, ale po přeměně energie zásoby rychle vyčerpají, kdežto kytovci se svou velkou zásobou tuku mohou cestovat daleko a věnovat se jiným činnostem, např. sdružování, páření, učení nebo výzkumům, aniž by se neustále krmili. Největší mořské baterie mají velcí kytovci, takže mnohé druhy verlym nemusí jíst po mnoho měsíců v intervalech mezi každoročními návštěvami svých polárních pastvin. Podobně kytovci, potápějící se do velkých hloubek, dovedou šetřit energii jako zásobu pro své výpravy do hlubin oceánu. 

Kytovci musí stejně jako jiní savci odpočívat a dovedou vyřadit z provozu na čas celou polovinu mozku. To jim dovoluje využívat rovnoměrně své prostředí. I když spí, stále plavou stejným způsobem a nad hladinou se vynořují v pravidelných intervalech, aby se nadechli.


 

 ROZMNOŽOVÁNÍ

 

                Březost trvá 12 měsíců a samice stejně jako u všech ostatních kytovců. Novorozenec vklouzne do mořského světa ocasem napřed, na rozdíl od suchozemských savců, kteří se rodí napřed hlavou. První činností matky, případně tetiček nebo jiných členů skupiny, je pomoci mláděti k hladině, aby se mohlo poprvé nadechnout. Mláďata zůstávají s matkou několik let nebo i déle. Během tohoto období se mládě naučí všechno, co potřebuje jako dobře spolupracující člen společenstva. Nacházíme určité známky toho, že rozmnožování je sezónní, zejména u některých druhů delfínů, ale vztah mezi roční dobou a rozmnožováním je obvykle slabě patrný.


          Život ve skupině bývá pravidlem a delfíni žijící na širém moři vytvářejí mnohem větší skupiny. Matka s mládětem zůstávájí stále spolu a mládě plave pod matčiným ocasem, blízko zdrojem mléka, což je pro ně typická poloha.
 
 
Delfíni pruhovaní

delfini-pruhovani.jpg

 
 
         
 
 
 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 34336
Měsíc: 802
Den: 34